Tak už jsou skoro za dveřmi...Vánoce...Ani my neleníme a chystáme se na ně, jak umíme - napekli jsme perníčky ( ale už též snědli), nazdobili jsme si stromeček, vyrábíme vánoční ozdobičky, zpíváme koledy, vyprávíme si příběh o narození Ježíška , i trochu sněhu jsme si užili...Každý den otvíráme adventní domečkový kalendář a plníme úkoly, zkrátka všechno, jak má být, aby nám to těšení se na Štědrý den dlouho vydrželo.

Anděl seděl na obláčku, čáry, máry, čaroval, 

vyčaroval Mikuláše, moc se z toho radoval. 

Pozor na to, milé děti, čarování není žert, 

něco se mu nedovedlo, a tak přibyl ještě čert. 

Od pondělí jsme se s dětmi připravovali na příchod andílka, Mikuláše a čerta. Naučili jsme se básničku pro Mikuláše, tancovali čertí tanec, který nakonec děti předvedly i samotnému čertovi.

V prosinci samozřejmě nesmí chybět adventní kalendář, který si děti vyrobily ze dřeva. Vznikl z toho krásný dřevěný stromek, na který jsme přidělali světýlka a navěsili papírové domečky s úkoly, které děti každý den ve školce plní. Nezapomněla na nás ani Barborka, která donesla nějaké ty dobrůtky, ale i brambory a cibuly k nám do školky. Celý týden jsme zakončili "Čertovsko-andělským" dopolednem, plný hudby, soutěží, úkolů a zábavy. 

Pomalu se blíží nejkrásnější období v roce, čas adventní a vánoční. Foteček je tentokrát málo, ale věřte, žě děti vesele tvořily ozdobičky na stromek, zdobily adventní věneček, užily si předvánoční atmosféru ve Dvoře Králové n. L. , shlédly čertovské pohádky v kině a prošly se městem, věnovaly se nácviku programu na rozsvícení stromečku u školky v Lanžově, napsaly dopis Ježíškovi...a mnoho dalších aktivit .Těšení na Vánoce je zkrátka v plném proudu.

Tento týden jsme s dětmi měli téma: Lidské tělo - učíme se všemi smysly. Děti se nejlépe učí zapojením všech smyslů. Mají tendenci furt něco ochutnávat, pozorovat, zkoumat, brát do ruky, a proto nesměla chybět ochutnávka různých dobrot se zavázanýma očima, hmatový pytlíček, hra na oční a ušní lékaře a pacienty.
Ve středu k nám  dorazily studentky dentální hygieny, které dětem ukázaly, jak si správně čistit zoubky. Děti si vyslechly příběh o zdravém a zkaženém zoubku, třídily zdravé a nezdravé potraviny a nakonec si samy vyzkoušely pomocí svých kartáčků své zoubky vyčistit. 
A celý tento týden jsme zakončili poslední lekcí plavání v Hořicích, kde děti dostaly své první vysvědčení tzv. Mokré vysvědčení. 

V úterý jsme absolvovali další moc pěknou akci a tou byla návštěva dětského oddělení v knihovně v Hořicích. Děti shlédly pohádku O pejskovi a kočičce, jak myly podlahu a O ztracené noční košilce - vše v plné režii knihovnic, paní Stáni a paní Marušky. Bylo to poetické, úsměvné, zkrátka moc prima setkání, děti ani nedutaly, teda vlastně ano, chichotaly se  a plně prožívaly pejskovské a kočičí lapálie. Následovalo překonávání překážkové dráhy i volná prohlídka dětských knížek a já věřím, že pokud je výchova malých čtenářů a čtenářek takto podchycována a zapalována, přináší to svoje ovoce a děti si ke knížkám nacházejí tu nejlepší cestu. 

Letošní svatý Martin skoro přijel na bílém koni. Nebyl to tedy úplně sníh, ale bílá mlha, která nás provázela po celou dobu našeho putování na Lhotka k rodině Zářeckých za koníkem -  " bělouškem sv. Martina ". Děti cestou plnily různé úkoly, takže cesta jim utekla rychle, šli jsme krásnou mírně namrzlou přírodou a bylo co pozorovat. U Zářeckých se děti po svačince mohly svézt na koníkovi, hledaly ztracené podkovičky a cválaly klusem přes překážky jako opravdický koník.  Zahřáli jsme se v domečku u Robinka a poté pokračovali cestou do Bílých Poličan na autobus, který nás dovezl do Lanžova.

Děkujem tímto manželům Zářeckým za nabídnutou zajímavou aktivitu, jejich pohostinnost a pěkně připravenou akci. Děkujeme též všem rodičům, kteří nepodcenili vybavení svých dětí a ustrojili je podle počasí, jak bylo doporučeno. Protože jak známo, není špatného počasí, je jen nedostatečné či nevhodné ustrojení.